OSN: BEZ ODDLUŽENÍ NEMÁ AFRIKA ŠANCI
OSN: BEZ ODDLUŽENÍ NEMÁ AFRIKA ŠANCI
Neshoda velmocí na oddlužení třiatřiceti zemí uškodí boji proti AIDS i snižování chudoby.
Lucie Beranová – Hospodářské noviny, 5. října 2004, s. 6
Buď splácení dluhů, nebo plnění rozvojových cílů v oblasti školství a zdravotnictví. Takovou volbu mají podle OSN těžce zadlužené, chudé země především v Africe. Ačkoli světová organizace vydala toto varování těsně před posledním summitem skupiny G7, nedokázaly se velmoci na oddlužení shodnout.
Pokračuje tak situace, která je podle odborníků dlouhodobě neudržitelná. Především pro subsaharskou oblast – na každý dolar zahraniční pomoci, který tu země dostávají, připadá 1,3 dolaru splátek. (?!?)
„Africké země, které bojují s epidemií AIDS, stále utrácejí více peněz na splácení starých dluhů diktátorů vůči bohatým věřitelům než na zdravotní péči pro vlastní obyvatele,“ říká analytička Ann Colganová z organizace Afrika Action.
Nejde přitom jen o splátky. Nejlépe to ilustruje příklad Nigérie, jejíž dluhy se podobají pyramidě, která nikde nekončí. Země si půjčila 17 miliard od Pařížského klubu věřitelů. Jedenáct miliard splatila, jenže dluh vzrostl o dalších 20 miliard kvůli penále.
Ani tyto peníze země nesplatí včas, a tak budou následovat další sankce. „Platíme už jen úroky, penále a pokuty za nezaplacené penále, které se nám za ty roky nahromadily,“ stěžoval si včera Mansúr Muhtar z nigerijského úřadu pro správu dluhu. Je těžké najít v subsaharské Africe zemi, která by neměla podobné problémy.
Oblast si od 70. let do roku 2002 půjčila 294 miliard dolarů. Splatila 268 miliard, jenže tentýž dluh už narostl o 295 miliard.
„Je to úplně absurdní. I ekonom Jeffrey Sachs, který není žádným radikálem, nazývá tuto část dluhu jako nelegitimní,“ řekl Carlos Fortin, generální tajemník organizace UNCTAD spadající pod OSN, která poslední zprávu o dopadech zadlužení chudých zemí zpracovala. „Je to začarovaný kruh, který musí zmizet. Teprve potom může Afrika začít vážně uvažovat o své roli ve světové ekonomice.“
Velká většina dluhů nejchudších zemí je u mezinárodních institucí, jako je Mezinárodní měnový fond a Světová banka. Často jde navíc o dědictví vlády diktátorů, jako v případě zmiňované Nigérie.
Splátky dluhů odčerpávají africkým zemím zdroje, které potřebují ve dvou klíčových oblastech – školství a zdravotnictví, především v boji s epidemií AIDS. Deset zemí, které jsou nyní zapojeny do systému úlev pro nejvíce zadlužené, vydává na dluh ročně dokonce více peněz než na školství a zdravotnictví dohromady.
Jak by se daly dluhové úlevy využít, ukázaly příklady mnoha chudých zemí. Burkina Faso snížila ceny za léky proti AIDS, Mosambik naočkoval půl miliónu dětí proti nakažlivým chorobám a Uganda zrušila poplatky za výuku ve školách.
V Ugandě po oddlužení rovněž následoval velký nárůst zahraniční pomoci. Letos země dostala 760 miliónů dolarů, tedy více než osmkrát tolik, co ušetřila na splátkách.
Některé země G7 argumentovaly proti návrhu oddlužit 33 zemí s odůvodněním, že již osm let funguje u Mezinárodního měnového fondu program HIPC, díky němuž bylo vybraným zemím po splnění určitých kritérií odpuštěno celkem 29 miliard dolarů dluhů.
V praxi to ale znamenalo pouze snížení ročních splátek dluhu na polovinu, což je pro mnohé země stejně nesplnitelné. „Pomoc je příliš pomalá a omezená. Snížit dluh na udržitelnou úroveň se tímto způsobem nepodařilo,“ konstatoval deník International Herald Tribune.
Kdo a proč v G7 odmítl návrh oddlužit chudé
Kanada
Odmítá návrh, aby MMF přecenil zlato ve svých rezervách, čímž by si uvolnil ruce k oddlužení. Země se bojí dopadu takového kroku na trh se zlatem, a tím pádem i na vlastní těžařský průmysl. Kanada patří k předním světovým producentům zlata, těžařské firmy odevzdávají velké daně a jakýkoli otřes na tomto trhu by mohl mít pro ni vážné důsledky.
Německo
Svůj odpor vůči americko-britskému návrhu oddlužit 33 zemí vysvětluje domácími problémy. „Není to realistické, vezmeme-li v úvahu nynější rozpočtovou situaci v Německu,“ uvedl ministr financí Hans Eichel. O návrhu prý chce dále jednat.
Francie
Odmítá myšlenku, že by oddlužení Iráku proběhlo přednostně před chudšími zeměmi. Plán oddlužit africké země však nepodpořila. Ministr financí Nicolas Sarkozy argumentoval, že dluhové úlevy nejsou jediným řešením, jak chudým zemím pomoci.
Japonsko
Chce pokračovat ve stávající iniciativě oddlužování chudých zemí (HIPC). Co se týče bilaterálních dluhů vůči nejchudším zemím této skupiny, je největším věřitelem a již nyní ho stojí oddlužování velké částky.
Itálie
K oddlužování rozvojových zemí má tradičně rezervovaný vztah, žádné nové argumenty proti oddlužování na summitu ve Washingtonu nepřednesla.